Terapie Apertova Syndromu
Terapie musí vždy vycházet ze správně stanovené diagnózy. Jako další složku terapie uvádíme multidisciplinární spolupráci několika specialistů, značnou erudovanost či orientaci v problému i materiální vybavenost pracoviště.
Nejčastěji bývá Apertův syndrom diagnostikován na základě molekulárně genetického vyšetření už v prenatálním období. Tato skutečnost však neplatí na 100%. Dosud se nám totiž nepodařilo zjistit jak je to s touto diagnostikou v České republice.
Jedinci s Apertovým syndromem s ohledem na individuální projevy Apertova syndromu podstupují již na začátku svého života několik vyšetření a chirurgických zákroků.
- remodelace lebky - novorozenecký až batolecí věk
- palatoplastika (operace rozštěpové vady) - před 18. měsícem věku dítěte
- chirurgická úprava syndatylie (separace prstů) horních končetin - předškolní věk
- úprava hypoplazie střední části obličeje - období pubescence
- ortodontická úprava vztahu čelistí, korekce skusu - období dospívání
- další plastické operace - úprava brady, tváře, očních víček, atd...
Dále bychom chtěli zmínit odborníky, kteří by v rámci komplexní terapie o osoby s Apertovým syndromem neměli chybět. Je především to: plastický chirurg, neurolog, genetik, pediatr, ortodontista, oftalmolog, audiolog, psycholog, sociální pracovník, logoped, nutriční terapeut, fyzioterapeut, ergoterapeut či antropolog.
Vytvořila : Jitka Šmakalová, 2011